Přihlášení ubytování pro montéry: ohlašovací povinnost a daň z druhého bydliště 2026

Musím se při montážním nasazení vůbec přihlašovat?

Ve většině případů ne. Kdo už je v Německu přihlášen s bytem a nastěhuje se do ubytování pro montéry nejvýše na šest měsíců, ten je podle § 27 odst. 2 Bundesmeldegesetz (BMG – německý zákon o hlášení pobytu) nemusí ani přihlásit, ani odhlásit. Ohlašovací povinnost vzniká teprve tehdy, když pobyt překročí šest měsíců.

Základní pravidlo je uvedeno v § 17 odst. 1 BMG: kdo se nastěhuje do bytu, přihlásí se do dvou týdnů u ohlašovacího úřadu (Meldebehörde). Pro krátké pracovní pobyty však platí výjimka podle § 27 BMG. To je vlastně rozhodující paragraf pro montéry, protože typické montážní nasazení téměř vždy trvá kratší dobu než hranice šesti měsíců.

Pravidlo šesti měsíců podrobně

Podle § 27 odst. 2 BMG ohlašovací povinnost odpadá pro osoby, které jsou v tuzemsku už přihlášeny podle § 17 nebo § 28 BMG a které se pro pobyt netrvající déle než šest měsíců nastěhují do bytu. Pro toto druhé ubytování není potřeba žádné přihlášení ani odhlášení.

Konkrétně to znamená: montér s hlavním bydlištěm v Lipsku, který čtyři měsíce kvůli stavbě ve Stuttgartu bydlí v pokoji pro montéry, se ve Stuttgartu přihlašovat nemusí. Jeho hlavní bydliště zůstává zachováno, pobyt se z hlediska ohlašovacích předpisů považuje za dočasný.

Lhůta je důležitá jako hranice: bydlí-li dotčená osoba v ubytování i po uplynutí šesti měsíců, musí se přihlásit do dvou týdnů po tomto rozhodném dni (§ 27 odst. 2 věta 2 BMG). Lhůta tedy neběží od nastěhování, nýbrž od překročení šesti měsíců.

Zvláštní případ: bydliště v zahraničí

Kdo v Německu není přihlášen podle § 17 odst. 1 BMG, protože jeho skutečné bydliště je v zahraničí, má kratší lhůtu. Pro tuto skupinu osob vzniká ohlašovací povinnost už po uplynutí tří měsíců. To se týká mnoha zahraničních montážních pracovníků, například z Polska, Rumunska nebo Česka, kteří bez německého hlavního bydliště pracují na německých stavbách.

Východoevropský montér bez německého bydliště, který déle než tři měsíce nepřetržitě bydlí v tomtéž ubytování, se tedy musí přihlásit do dvou týdnů po uplynutí tří měsíců u místního ohlašovacího úřadu. Zůstane-li pobyt pod touto hranicí, ohlašovací povinnost nevzniká. Toto rozlišení podle § 27 odst. 2 BMG je důležité pro disponenty, kteří plánují týmy na delší období.

Kdo se přihlašuje – host, nebo pronajímatel?

Přihlášení je věcí osoby podléhající ohlašovací povinnosti, tedy montéra. Pronajímatel – tedy ten, kdo pronajímá ubytování pro montéry (Wohnungsgeber) – je však povinen při tom spolupůsobit: vystaví potvrzení pronajímatele (Wohnungsgeberbestätigung – potvrzení o nastěhování od pronajímatele) podle § 19 BMG. Bez tohoto potvrzení není přihlášení u ohlašovacího úřadu možné.

Tato povinnost pronajímatele platí jen tehdy, když ohlašovací povinnost skutečně existuje – tedy u pobytů delších než šest (respektive tři) měsíce nebo když se ubytování stane hlavním bydlištěm. U krátkých montážních nasazení bez ohlašovací povinnosti pronajímatel potvrzení pronajímatele vystavovat nemusí.

Od toho je třeba odlišit druhou, zcela odlišnou povinnost, kterou si mnozí pletou s přihlášením: zvláštní ohlašovací povinnost v ubytovacích zařízeních.

Přihlašovací lístek v ubytovacím zařízení: pro německé hosty zrušen od roku 2025

Pro komerční ubytovací zařízení dosud platila samostatná ohlašovací povinnost: hosté museli v den příjezdu vyplnit a podepsat přihlašovací lístek (Meldeschein) (§ 29 a násl. BMG). Pro hosty s německým státním občanstvím byla tato zvláštní ohlašovací povinnost k 1. lednu 2025 zrušena. Podkladem je Čtvrtý zákon o snížení byrokracie (Viertes Bürokratieentlastungsgesetz) z 29. října 2024.

Pro ubytování pro montéry, která jsou komerčně vedena jako ubytovací zařízení, to znamená: němečtí hosté už nemusejí vyplňovat přihlašovací lístek a zařízení jej už nemusí archivovat.

Pro hosty bez německého státního občanství povinnost přihlašovacího lístku i nadále platí. Musejí i nadále v den příjezdu vyplnit a vlastnoručně podepsat přihlašovací lístek; zařízení jej uchovává. Vyplněné přihlašovací lístky se podle § 30 odst. 4 BMG uchovávají nejméně jeden rok a poté se v souladu s ochranou osobních údajů skartují. Tato ubytovací ohlašovací povinnost nemá s přihlášením u ohlašovacího úřadu nic společného – je to čistě povinnost ubytovacího zařízení.

Daň z druhého bydliště: kdy vzniká

Daň z druhého bydliště (Zweitwohnungsteuer) je komunální daň, která vzniká jen tehdy, pokud si vedle hlavního bydliště přihlásíte další byt jako vedlejší bydliště (Nebenwohnsitz). Bez přihlášeného vedlejšího bydliště žádná daň z druhého bydliště není. U krátkých montážních nasazení bez ohlašovací povinnosti proto zpravidla nevzniká.

Daň se váže na přihlášení vedlejšího bydliště podle ohlašovacích předpisů. Protože montážní nasazení kratší než šest měsíců přihlášení nevyžaduje (§ 27 odst. 2 BMG), nepřihlašuje se ani druhý byt – a tím nevzniká ani daň z druhého bydliště.

Jinak je tomu, když pobyt překročí hranici a dojde k přihlášení vedlejšího bydliště. Pak může obec vyměřit daň z druhého bydliště. Její výši stanoví každá obec sama svou vyhláškou; obvyklé jsou sazby zhruba mezi 5 a 15 procenty ročního čistého nájemného bez služeb. Ne každá obec tuto daň vůbec vybírá. Zda a v jaké výši vzniká, nejspolehlivěji objasní příslušná komunální vyhláška. Druhý byt podmíněný prací může být podle vyhlášky posuzován odlišně – tady se vyplatí nahlédnout do místní úpravy.

Co by firmy a montéři měli prakticky udělat

Pro praxi z toho vyplývají jasná pravidla. Kdo plánuje montážní nasazení, měl by mít na paměti délku pobytu: pod šesti měsíci (respektive tří měsíci bez německého bydliště) není z hlediska ohlašovacích předpisů co řešit. Překročí-li se hranice, je přihlášení povinné do dvou týdnů po rozhodném dni.

Disponenti by měli lhůty u nepřetržitých dlouhodobých nasazení dokumentovat, aby se dvoutýdenní lhůta po překročení hranice nepřehlédla. Porušení ohlašovací povinnosti je přestupkem a může být potrestáno pokutou (§ 54 BMG). U zahraničních montážních pracovníků je rozhodujícím bodem kratší tříměsíční lhůta.