Vyslání pracovníků do Německa: co musí firmy dodržet (A1, minimální mzda)

Co se právně považuje za vyslání do Německa?

O vyslání jde tehdy, když zaměstnavatel se sídlem v zahraničí posílá své pracovníky dočasně do Německa, aby tam poskytli pracovní nebo jiné plnění — například česká stavební firma, která přiveze tým na hrubou stavbu do Německa, nebo rumunská montážní firma, která instaluje zařízení u německého zákazníka. Rozhodující: pracovní poměr s vysílajícím podnikem běží dál, nasazení v Německu je časově omezené.

Pro tento případ má Německo hustý soubor pravidel: Arbeitnehmer-Entsendegesetz (AEntG — zákon o vysílání pracovníků) a Mindestlohngesetz (MiLoG — zákon o minimální mzdě) stanoví, které německé pracovní podmínky platí i pro vyslané zaměstnance — nezávisle na tom, jaké právo si pracovní smlouva jinak zvolí. K tomu přistupují ohlašovací a dokumentační povinnosti vůči německé celní správě a otázka sociálního pojištění.

Vyslání je třeba odlišit od dvou jiných uspořádání: přijme-li pracovník sám německou pracovní smlouvu, o vyslání nejde — pak platí běžná pravidla pro zaměstnance v Německu (k tomu náš průvodce Práce v Německu: první kroky). A kdo pracovníky nenasazuje na vlastní zakázky, nýbrž je přenechává německému podniku, pohybuje se v oblasti agenturního zaměstnávání (Arbeitnehmerüberlassung), které vyžaduje zvláštní povolení a zde se jím nezabýváme. Pro klasické vyslání — vlastní personál plní vlastní zakázku v Německu — provede tento průvodce nejdůležitějšími zastávkami. Kdo body zná a odbaví je po pořadí, je na bezpečné straně.

Co je potvrzení A1 a kde se o něj žádá?

Potvrzení A1 (A1-Bescheinigung) je sociálněpojistným jádrem každého vyslání v rámci EU, EHP a Švýcarska. Dokládá, že vyslaný pracovník je nadále pojištěn v systému sociálního pojištění své domovské země — a proto v Německu nevznikají žádné odvody na sociální pojištění. Podkladem je nařízení EU o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004): při dočasném vyslání předpokládaně nejvýše na 24 měsíců zůstává použitelné právo vysílajícího státu.

O A1 se žádá vždy v zemi původu — u tam příslušného nositele sociálního pojištění, ne u německého úřadu. V Česku je to ČSSZ, v Polsku ZUS, v Rumunsku CNPP, v Chorvatsku HZMO, v Maďarsku příslušný správní úřad; každá země má vlastní kontaktní místo a stále častěji elektronické cesty podání. Žádost by měla být podána před začátkem nasazení, potvrzení by mělo být k dispozici během práce v Německu — při kontrolách celní správy nebo na stavbách se pravidelně vyžaduje. Prakticky se osvědčilo: kopii u pracovníka, originál nebo digitální verzi po ruce ve firmě.

Důležité pro samotné pracovníky: s A1 zůstávají zdravotně pojištěni doma a pro návštěvy lékaře v Německu používají svůj evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Co by si vyslaní zaměstnanci měli navíc osobně zařídit — od otázky přihlášení po bankovní účet — jsme shrnuli ve zvláštním průvodci: Práce v Německu: první kroky.

Které německé pracovní podmínky platí pro vyslané pracovníky?

Zákon o vysílání pracovníků zajišťuje, aby zaměstnanci činní v Německu nepracovali za horších podmínek, než je zde obvyklé — nehledě na to, kde jejich zaměstnavatel sídlí. Kogentně platí mimo jiné: zákonná minimální mzda, německé maximální pracovní doby a minimální doby odpočinku, zákonná minimální dovolená a předpisy o ochraně při práci.

V určitých odvětvích se přes AEntG navíc uplatní kolektivní smlouvy prohlášené za všeobecně závazné, které pak vážou i zahraniční zaměstnavatele. K těmto odvětvím patří mimo jiné hlavní a přidružená stavební výroba, úklid budov a péče (§ 4 AEntG). Pro stavební podniky obzvlášť podstatné: povinnost účasti na systému dovolenkové pokladny SOKA-BAU. Vysílající stavební podniky musejí zásadně odvádět příspěvky do německé dovolenkové pokladny — ledaže jsou už napojeny na srovnatelnou instituci v domovské zemi a nechají se od SOKA-BAU osvobodit. Kdo vysílá stavební plnění do Německa, měl by tento bod vyjasnit včas, protože příspěvky jsou citelným kalkulačním faktorem.

Jak vysoká je v roce 2026 minimální mzda v Německu?

Zákonná minimální mzda činí od 1. ledna 2026 13,90 eura hrubého za hodinu; k 1. lednu 2027 stoupne na 14,60 eura. Platí pro všechny hodiny odpracované v Německu — výslovně i pro zaměstnance, které vysílá zaměstnavatel se sídlem v zahraničí. Rozhodující je místo výkonu práce, ne sídlo firmy. Porušení jsou přestupky a mohou být potrestána citelnými pokutami; kontroluje Finanzkontrolle Schwarzarbeit (finanční kontrola nelegální práce) celní správy.

Jeden bod bývá ve stavebnictví často líčen nesprávně: všeobecně závazná odvětvová minimální mzda ve stavebnictví už v současnosti neexistuje — dřívější stavební minimální mzda koncem roku 2021 vypršela a nebyla prodloužena. Od té doby platí i na německých stavbách jako spodní hranice zákonná minimální mzda. Vyšší tarifní mzdy hlavní stavební výroby vážou jen podniky vázané kolektivní smlouvou. Přesto pozor: v jiných odvětvích (například úklid budov nebo péče) existují i nadále všeobecně závazné odvětvové minimální mzdy nad zákonnou minimální mzdou, které musejí dodržet i vysílající podniky. Před každým nasazením proto patří k věci prověření, jaká mzda se má za konkrétní činnost minimálně platit — spolehlivým zdrojem jsou přehledy německé celní správy (zoll.de) o platných minimálních pracovních podmínkách.

Jak přihlásím vyslané pracovníky u německé celní správy?

Před začátkem prací musí zahraniční zaměstnavatel své vyslané zaměstnance elektronicky přihlásit u celní správy — přes oficiální Meldeportal-Mindestlohn (ohlašovací portál k minimální mzdě) Generálního ředitelství cel na www.meldeportal-mindestlohn.de. Povinnost dopadá na zaměstnavatele se sídlem v zahraničí, kteří vysílají pracovníky do Německa v určitých hospodářských oblastech — mezi nimi stavebnictví, úklid budov a spedice a další odvětví uvedená v § 2a Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz (zákon o potírání nelegální práce); totéž platí pro zahraniční agentury, které pracovníky do Německa přenechávají.

Průběh je nekomplikovaný: jednorázově založit uživatelský účet v portálu, pak za každé nasazení podat hlášení se základními údaji — mimo jiné místo nasazení, začátek a předpokládaná délka činnosti a nasazení zaměstnanci. Po odeslání obdržíte potvrzení s ID hlášení a časovým razítkem, které byste měli uschovat jako doklad. Změní-li se nasazení podstatně (například místo nebo personál), je hlášení třeba aktualizovat. Bez včasného hlášení hrozí pokuty — tento krok tedy patří pevně do kontrolního seznamu před startem každého projektu.

Jaké dokumentační povinnosti platí během nasazení?

Německo vyžaduje od vysílajících podniků bezmezerovou dokumentaci pracovní doby. Podle § 17 MiLoG (a paralelních předpisů AEntG) musejí být zaznamenány začátek, konec a délka denní pracovní doby každého vyslaného pracovníka — nejpozději do uplynutí sedmého kalendářního dne po pracovním dni. Záznamy je třeba uchovávat nejméně dva roky.

K tomu přistupuje povinnost mít podklady k dispozici: dokumenty potřebné pro celní kontrolu — doklady o pracovní době, pracovní smlouvy resp. doklady o podstatných pracovních podmínkách, výplatní pásky a doklady o platbě — musejí být k dispozici v německém jazyce a v Německu, aby mohly být při kontrole na místě zaměstnání předloženy. V praxi to znamená: připravit překlady smluvních podkladů, důsledně vést výkazy hodin (papírově nebo digitálně), průkazně dokumentovat výplaty mezd. Finanzkontrolle Schwarzarbeit kontroluje právě na stavbách pravidelně a bez ohlášení — kdo má složku hotovou, prožije takové kontroly jako formalitu.

Proč bude váš německý objednatel vaši compliance pečlivě prověřovat

Bod, který zahraniční firmy často podceňují: váš německý objednatel má masivní vlastní zájem na tom, abyste všechny povinnosti dodrželi. Důvodem je takzvané ručení objednatele (Auftraggeberhaftung, § 13 MiLoG ve spojení s § 14 AEntG): podnikatel, který pověří jiného podnikatele dílem nebo službami, ručí za výplatu minimální mzdy jeho pracovníkům jako ručitel — a to napříč celým řetězcem subdodavatelů. Nezaplatí-li subdodavatel minimální mzdu, mohou se jeho zaměstnanci obrátit přímo na generálního dodavatele.

Proto němečtí generální a hlavní dodavatelé od svých zahraničních subdodavatelů pravidelně vyžadují doklady: potvrzení A1, potvrzení o hlášení celní správě, zčásti potvrzení o bezdlužnosti od SOKA-BAU a smluvní ujištění o výplatě minimální mzdy. Kdo tyto podklady dodá proaktivně a kompletně, získá skutečnou konkurenční výhodu — čistá compliance je na německém trhu prodejním argumentem, ne otravným přívěskem. Naopak platí: mezerovité doklady stojí zakázky ještě dřív, než se začne mluvit o ceně.

Kdo odpovídá za ubytování vyslaných pracovníků?

Častěji, než si mnozí myslí: zaměstnavatel. Zde do sebe zapadají dvě roviny. Za prvé německé právo ochrany při práci vyžaduje, aby ubytování poskytnuté nebo zprostředkované zaměstnavatelem bylo přiměřené: Arbeitsstättenverordnung (nařízení o pracovištích, příloha č. 4.4) a konkretizující technické pravidlo ASR A4.4 stanoví požadavky na obytné a spací prostory, vybavení (postele, uzamykatelné skříně, stoly, sedací nábytek), sanitární místnosti a obsazení. Neposkytuje-li zaměstnavatel ubytování sám, nýbrž je organizuje přes třetí osoby, zůstává za jeho přiměřenost odpovědný. Za druhé nesmějí přemrštěné náklady na ubytování vyprázdnit minimální mzdu — započítává-li se ubytování proti mzdě, dívá se celní správa velmi pozorně.

Pro vysílající firmy to znamená: ubytování není vedlejší téma, nýbrž součást compliance — a zároveň faktor motivace a setrvání pracovníků. Přesně tento bod od vás převezmeme: Anyrooms zprostředkovává prověřená ubytování pro montéry po celém Německu — byty a pokoje s pořádným vybavením, odpovídající místu nasazení, období a velikosti týmu, i pro kompletní party a při měnících se místech nasazení. Řeknete nám projekt a počet osob, my dodáme vhodné ubytování včetně transparentního vyúčtování pro vaše podklady. Tak zůstane kritický bod kontrolního seznamu vyslání spolehlivě vyřízen.

Kontrolní seznam vyslání v přehledu

Před nasazením: požádat o potvrzení A1 v domovské zemi, prověřit použitelné minimální pracovní podmínky pro odvětví (zákonná minimální mzda, případně všeobecně závazný odvětvový tarif, u stavebnictví vyjasnit otázku SOKA-BAU), podat hlášení přes Meldeportal-Mindestlohn, zorganizovat ubytování a dbát na jeho přiměřenost. Během nasazení: dokumentovat pracovní doby do sedmi dnů, mít podklady v němčině k dispozici v Německu, A1 a EHIC u pracovníků. Po nasazení: uchovávat záznamy nejméně dva roky.

Náročnost je zvládnutelná, jakmile postupy jednou stojí — a vyplatí se dvojnásob: vyhnete se pokutám a vůči německým objednatelům vystupujete jako spolehlivý partner. S ubytováním vás rádi podpoříme už od prvního projektu.